2. Optika světelných mikroskopů
Zobrazovací systém světelného mikroskopu je tvořen soustavou čoček uspořádaných tak, aby bylo dosaženo požadovaného zvětšení, vysokého kontrastu strukturních součástí, vysoké rozlišovací schopnosti a pokud možno i co největší hloubky ostrosti.
Zpět
podle základního fyzikálního principu rozlišujeme dva typy čoček, a to:
Spojky:
a. dvojvypuklé (bikonvexní - obyčejná zvětšovací skla)
b. ploskovypuklé (plankonvexní - kondensorové)
c. dutovypuklé (konkávkonvexní - brýlová skla dalekozrakých lidí)
Rozptylky:
a. dvojvyduté (bikonkávní)
b. ploskovyduté (plankonkávní)
c. vypuklovyduté (konvexkonkávní - brýlová skla krátkozrakých lidí)
Zpět
Sférická (kulová):
princip: různá tloušťka čočky v ose a na okrajích
paprsky jdoucí mimo optickou osu se neprotnou přesně v ohnisku protažení obrazu ve směru osy, na obrázku je uveden příklad sférické vady na spojceChromatická (barevná):
princip: různá vlnová délka jednotlivých složek bílého světla
rozklad na jednotlivé barvy, na obrázku je uveden příklad chromatické vady na spojceAstigmatismus:
princip: při zobrazování bodů ležících mimo optickou osu (v různé vzdálenosti) prochází paprsky místy čočky o různé tloušťce
svazek paprsků se do osy nesbíhá v jediném bodě, ale vytváří tzv. fokály (na sebe kolmé úsečky, viz obr. vpravo, body P´t a P´s - vzdálenost fokál je mírou astigmatismu) při pozorování sítě kolmých čar nelze současně zaostřit vodorovné a svislé čáryPodobný důsledek má i vyklenutí zorného pole,
jehož důsledky se projevují nejmarkantněji při zobrazení sítě na sebe kolmých čar
